Začalo to ve středověku. S příchodem křesťanství se po celém světě začali budovat kostely. V prvních křesťanských chrámech se však nedalo o pohodlném sezení vůbec mluvit - kostelní lavice neexistovaly. Nebyly ani potřebné - během bohoslužeb věřící většinou stáli nebo klečeli v modlitbách.
První středověké lavice, postavené podél zdí kostela, byly vyrobeny z kamene. Není pochyb, že lépe bylo opět během bohoslužby stát.
Dřevěné kostelní lavice začaly postupně usazovat hosty někdy v 14. století. V následujících staletích se jejich výroba rozmohla. Kostelní lavice se staly mistrovskými, ba až uměleckými díly. Měli masivní sedací části, široké boky a vysoké opěradla. Velké kusy masivního dřeva umožnily řezbář předvádět své řemeslo v plné kráse. Kostelní lavice začali zdobit výjevy biblických příběhů, obrázky světců a církevní symboly.
Od 16. století se staly kostelní lavice jakýmsi znakem společenského statusu. Zámožné rodiny měli v kostelích své vlastní místo a honosnost výzdoby kostelní lavice představovala stupínek společenského žebříčku. Ano, byl to odklon od křesťanských hodnot, ale tvrdá realita.
Naštěstí, dnes je to úplně, úplně jinak. Vzhled kostelních lavic se opět sjednotil, čímž se do chrámů navrátila harmonie a rovnost mezi věřícími. Od poloviny 19. století se od privátních kostelních lavic upustilo a postupně se začaly vyrábět lavice, volně dostupné pro každého. Dokonce se k nim začali přidávat kľakátka a držáky na zpěvník a Bibli, aby byly pro návštěvníky kostela praktické a pohodlné.
V designu současných kostelních lavic převládá minimalismus a funkčnost. Kvalita materiálu i zpracování, jakož i doplňky, zůstávají a neustále se vylepšují.